22. listopadu 1335

 
Kazimír, z Boží milosti polský král jako hlavní dlužník a spolu s ním i my krakovský kastelán Sbitko a sandoměřský kastelán Petr, krakovský vojvoda Mikuláš z Bogrey, sandoměřský vojvoda Mystuayliss (v orig. není rozepsáno), krakovský dvorský soudce Ješek (Jessko) Mandrostka, sandoměřský zemský soudce Passek z Bogrey, Czeley, pán Radomu, podkomorník Kezimant, sandoměřský podkomorník Jindřich, kastelán z Woynitzie Wrass, lowczy syn Andorsmonossi, dále Pacoslaus skrbnyk, [jakožto] ručitelé našeho krále pro nížepsané jím ustanovení a daní, touto listinou uznáváme, prohlašujeme a veřejně vyznáváme, že jsme a zůstáváme zavázáni vznešenému knížeti, panu Janovi a králi českému a jeho dědicům, sumou a množstvím dvacet tisíc kop pražských grošů, z nichž polovinu, deset tisíc kop grošů, jsme už zmíněnému českému králi vyplatili. Z druhé poloviny jsme čtyři tisíce kop řečených grošů vyrovnali urozenému pánovi Jindřichovi z Lipé a na šest tisíc kop pražských grošů jsme dali dostatečnou záruku, proto a kvůli tomu, že se český král v náš prospěch zřekl království a titulu polského krále. V dobré víře slibujeme, že zmíněnému českému králi a jeho dědicům nebo vyslancům majícím k tomu zvláštní pověření zbývajících šest tisíc kop pražských grošů o následujícím svátku Zmrtvýchvstání Páně dáme, vrátíme a vyplatíme ve městě Ratiboři, a to na vlastní nebezpečí a náklady. Nebo kdyby mezitím to město již nebylo v rukou českého krále nebo jeho leníka, tamního knížete Leška, tak se zavazujeme bez jakéhokoli odkladu a zpoždění ve městě Opavě na Moravě vrátit a vyplatit těch šest tisíc kop dobrých a pravých pražských grošů nebo jejich hodnotu ve zlatě nebo stříbře stanovenou na základě přepočtu určeného dvěma muži vybranými oběma stranami. Kdybychom to neudělali a všechny uvedené peníze nebo jejich část bychom na výše uvedeném místě a v určeném čase nezaplatili, tak my, zmínění ručitelé, slibujeme a zavazujeme se, že se hned odebereme do města Opavy a setrváme jako rukojmí v domě, který nám určí český král nebo jeho dědicové nebo jím pověření vyslanci, a neodejdeme odtamtud, jak je to v těchto případech obvyklé, dokud nebude na výše uvedeném místě a řečeným způsobem zcela zaplaceno šest tisíc kop pražských grošů a k tomu ještě tisíc kop grošů jako pokuta za [způsobenou] újmu. A kdyby jeden nebo více z nás, nedej Bůh, odešel z tohoto světa ještě před splacením řečených peněz, věrně slibujeme, že na místo ctihodného zesnulého nebo zesnulých určíme a k plnění všeho slíbeného zavážeme jiného nebo jiné z Království polského, jež však schválí český král, jeho dědicové nebo jeho vyslanci. Dále slibujeme, že kdybychom my, výše uvedení ručitelé, zmíněné postavení rukojmích v dané formě nezachovali, nebo bychom odešli bez vyplacení uvedených peněz, tak tito vznešení vládcové, uherský král Karel, uherská královna Alžběta a jejich syn Ludvík, mají listinu o rezignaci na Polské království a královský titul, která jim byla daná do úschovy, předat, aniž by čekali na naši výzvu a pověření, dobrovolně a bez těžkostí českému králi a jeho dědicům. Tomuto vícekrát zmíněnému českému králi a jeho dědicům však i nadále zůstaneme zavázání sumou tisíce kop pražských grošů jako pokutou. Ustanovujeme touto listinou, na níž jsou přivěšeny naše pečeti. Dáno ve Visegrádě v Uhrách 22. listopadu léta Páně 1335. - Na plice: r[egistrovat] 14.
"22. listopadu 1335" In: Rácz, György (ed.): Visegrád 1335. Bratislava, 2009, s. 125-126.
 

RGB_Red_horizontal_logo_on_Transparent-Polish_V4_Presidency_2024-1200x500

Pageviews this month: 65,964