My, Karel, z Boží milosti král uherský, oznamujeme a paměti svěřujeme touto listinou všem, kterých se to týká, že totiž veřejná cesta či silnice, jíž se kupci se svými věcmi a zbožím na prodej vydávají odsud z našeho království do Čech a do jiných sousedních zemí a naopak přicházejí z Čech a dalších sousedních království do řečeného našeho království, byla od válečných a neklidných dob pro úskoky zločinných lidí a pro nenáležité vymáhání mýt téměř úplně a až skoro donedávna opuštěna. Proto jsme - jak náleží našemu úřadu, jejž nám svěřil Bůh - přemítali mimo jiné o její úpravě a opravě, abychom zajistili pohodlnější a klidnější přechod kupců. Nejprve jsme o tom rozmlouvali především spolu se vznešeným a urozeným panovníkem, panem Janem, z Boží milosti urozeným králem českým, naším nejdražším bratrem, a vedli jsme důkladný a zvláštní rozhovor o daných záležitostech. Konečně tedy po zvážení prospěchu obou království, po zralé rozvaze a na radu duchovních a baronů našeho království jsme rozhodli, že pro ony kupce mají níže uvedené cesty a silnice jak našeho, tak českého a dalších sousedních království vést a procházet níže uvedeným způsobem; stejně tak stanovujeme cla, která se mají platit na níže uvedených místech a níže uvedenými způsoby. Tak tedy u samotného příchodu ke hranicím Uherského království, v Bílém Kostele (Alba Ecclesia), lidovým jazykem nazývaným Nový Hrad (Wywar, Holíč), má být placena osmdesátina z kupeckého zboží. Taktéž potom v Šaštíně nebo v Senicích se musí platit za každý obchodní vůz, který se lidovým jazykem nazývá 'rudas', jeden lot nebo tři pondera, dále za každý vůz nazývaný 'aynczas' se platí poloviční mýto, to jest půl lotu; dále se platí v Jablonicích u hradu Kurlathkw (Korlátov Kameň) pouze mostní mýto, a sice za každého koně nebo vola táhnoucího vůz jeden vídeňský denár; dále se tu platí za dobytek, určený na prodej, a to za dvě větší zvířata také jeden vídeňský denár, za čtyři menší zvířata, jako jsou ovce, kozy a vepři, rovněž jeden vídeňský denár a ne více. Potom v místě nazývaném Bykzaad (Buková) nebo ve vsi Beyn (Bíňovce) se má platit jenom mýto za kupecké vozy stejně jako v Šaštíně a Senicích. Mimo to se má na cestě od města Trnavy až po Budín v níže uvedených místech platit mýto také z kupeckých vozů výše uvedeným způsobem. Nejdříve se platí ve Forkoshyda (Vlčkovce), potom v Semptey (Šintava), dále ve vsích arcibiskupa ostřihomského zvaných Narhid (Nové Zámky) a Wdword (Dvory), dále za Dunajem z této strany v Ostřihomi, potom ve vsi Čaba (Piliscsaba), také ve vsi Svatý Jakub před hradem Starý Budín a u brány města Budín. Všude tam se má mýto vyžadovat toliko za vozy, jak je výše uvedeno. Stanovujeme ještě to, že v uvedených místech [vybírání] mýta není dovoleno zastavovat vozy, vyjma těch měst, kde se má podle našeho ustanovení vybírat třicátek. Dozvěděli jsme se jak od měšťanů brněnských z Království českého, tak od svých měšťanů trnavských, že všechna tato místa vybírání mýta byla ustanovena od časů krále Bély, že jsou legitimní a vždy budou spravedlivá. Proto se touto listinou obracíme na všechny a kterékoli kupce našeho i Českého království, stejně jako dalších království, kteří [tudy] procházejí se svým zbožím, a oznamujeme, že od nynějška napříště mohou se svými věcmi, zbožím a majetky bezpečně a bez jakýchkoli překážek, bez ohrožení svého jmění a osob, svobodně procházet výše uvedenými místy, kde se vybírá mýto. V důsledku toho udělujeme co nejpřísnější královský edikt vám, mistrům Štěpánovi, synu Lacka, kastelánovi ve Wywar (Holíč), Berench (Branč) a Bolundoch (Beckov), dále Mikuláši, řečenému Treutul, županu prešpurskému (Bratislava), kastelánům z Kurlathkw (Korlátov Kameň) a z Hedricha (Ostrý Kameň), konečně Vavřinci Sclawovi, kastelánu ze Šintavy, kteří v tento čas zastávají výše uvedené úřady, a budoucím svým úředníkům a kastelánům; vás pak, arcibiskupe ostřihomský, žádáme, a vám spolu s ostatními - se všemi preláty kostelů, šlechtici a ostatními jakékoli důstojnosti a stavu, kteří spravuje a vlastní místa řečeného mýta - nařizujeme touto listinou, abyste s ohledem na naši větší přízeň a milost řečené cesty uchovávali volné a bez jakýchkoli překážek, bezpečné a pokojné pro řečené kupce, a abyste řečené kupce nijak nezatěžovali a neznepokojovali, abyste je na uvedených místech vybírání mýtného nedovolili zatěžovat a trýznit nad uvedený způsob vybíraného mýta. Jinak se těžce proviníte proti našemu majestátu. Žádáme konečně, abyste všechna tato uvedená a jednotlivá ustanovení dali vy, naši milí věrní, oznámit a vyhlásit postupně na tržištích a veřejných místech a v jednotlivých provinciích. Dáno ve Visegrádu, na svátek Zjevení Páně, téhož roku 1336.
"6. ledna 1336" In: Rácz, György (ed.): Visegrád 1335. Bratislava, 2009, s. 169-170.